Historie kaváren v Orientu i v Evropě: První šálky tmavého moku chutnaly jako saze a podávaly se zásadně s cukrem a kořením
20. 1. 2023 Historie a zajímavosti
O původu kávy existuje mnoho legend, které se datují do 13. století. Nejčastěji se se vypráví ta, jak si pastevec v etiopských horách všiml, že kozy po snězení bobulí z jednoho keře mají víc energie a v noci nespí. Jiná podobná historka zaměňuje pastevce za jemenského filozofa a kozy za ptáky.
Kavárny v Orientu
Další část vyprávění je shodná. Jakmile lidé zjistili, že nápoj připravený z těchto bobulí pomáhá v soustředění a zahání ospalost, káva se vydala na vítěznou cestu světem. Kávovníky se nejprve pěstovaly na Arabském poloostrově, v Sýrii a v Turecku. Ruku v ruce s rozmachem kávy se začaly objevovat i první veřejné kavárny.
První zmínka o kavárně pochází z roku 1475, kdy byl v Istanbulu, tehdy ještě nazývaném Konstantinopol, otevřen obchod s názvem Kiva Han. V Kiva Han se pravděpodobně podávala turecká káva, která je oblíbená dodnes (nepleťme si ji ale s „českým turkem“, tedy s mletou kávou zalitou vroucí vodou).
Pravá turecká káva se připravuje v džezvě, do které se nasype jemně mletá káva (cca 2 kávové lžičky na jednu porci), přidají se 2 lžičky krupicového cukru a špetka kardamomu. To se zalije 100 ml studené vody, přivede k vodu varu a rychle odstaví z ohně. Vzniklá pěna se nechá spadnout a celý proces vzkypění/odstavení se opakuje ještě dvakrát. Pak se káva přeleje do hrnku a podává. Tento způsob přípravy se dodnes praktikuje v mnoha arabských zemích a káva takto uvařená je velice silná a povzbuzující.
Mohlo by vás zajímat
Káva jde do světa
Kávová kultura se velmi rychle rozvíjela a kavárny se rychle staly známými jako místa setkávání a politických diskuzí. Na počátku roku 1500 dokonce byly kavárny islámskými vůdci na čas zakázány, protože podle nich tato shromaždiště údajně podporovala rozvrat.
Evropané zpočátku nevěděli, co si o podivném novém nápoji myslet. V roce 1610 si po Turecku cestující britský básník sir George Sandys všiml, že Turci seděli „většinu dne a povídali si“ nad kávou, kterou popsal jako „černou jako saze a chutí jim ne nepodobnou“.
V 17. století se káva z Turecka dostala do Itálie a pak do zbytku Evropy. Kavárnám se nejvíce dařilo v Itálii a v Rakousku. Podle některých historických pramenů kávu do Vídně dovezl a první kavárnu tam otevřel roku 1529 cestovatel Franz Georg Kolschitzky. Tomu se také přisuzuje „vynález“ filtrování kávy a přidávání mléka, smetany a cukru.
Evropa si kávu postupně oblíbila
První kavárna v Benátkách je spojena s rokem 1683. Určitě překvapí, že ještě dříve si kávu mohli vychutnat Britové, kde byla uvedena do provozu kavárna už v roce 1652! A káva si postupně získávala oblibu, i když v první polovině 17. století byla stále ještě exotickým nápojem stejně jako kakao nebo čaj.
Kavárny vzaly Evropu útokem a staly se místem, kam především intelektuálové chodili diskutovat. V roce 1689 se dočkala i Paříž své Cafe de Procope přímo naproti Comedie Francaises, a to díky italskému přistěhovalci Francois Procopeovi.
Kavárny v kontinentální Evropě byly rovnostářskými místy setkávání, kde podle foodtimeline.org „...muži a ženy se mohli bez jakýchkoli neslušností stýkat jako nikdy předtím. Mohli se scházet na veřejných místech a povídat si“.
Mohlo by vás zajímat
Burza v kavárně
Koncem 17. století se kavárny spolu s kolonizátory dostaly za velkou louži. V roce 1670 Dorothy Jonesová z Bostonu oznámila, že ve svém novém podniku bude podávat kávu a čokoládu a tento nápad se rychle ujal. Ve stejném roce byla otevřena kavárna New York Merchants' Coffee House, která si vysloužila pověst „rodiště americké unie“.
Tontine Coffee House v New Yorku na rohu ulic Wall a Water Street navštěvovalo tolik obchodníků, že tam nakonec byla otevřena i newyorská burza.
Káva od „Araba“ v Praze
Na své si brzy přišli i kavárenští povaleči v českých zemích. Káva je spojena se jménem Georgia Deodata Damascenuse, kterému se kvůli jeho orientálnímu oblečení říkalo „Arab“. (Že by později Maryša v slavné divadelní hře nakupovala u „Araba“, a ne u „Žida“?)
Damascenus v roce 1714 na konci Karlova mostu v části Malé Strany začal prodávat kávu. Nešlo ještě o klasickou kavárnu, ale dnešním úhlem pohledu o verzi stánkového pouličního prodeje. Damascenus si tak vydělal peníze, které použil na otevření první opravdové pražské kavárny v domě U Zlatého hada. Tu provozoval až do své smrti roku 1730. Zemřel symbolicky přímo v kavárně.
Náš tip: Dostali jste na kávu chuť? Z kávy (a ke kávě) si můžete upéct podle našeho videoreceptu Cukroví - kávová srdíčka.
Zdroje informací: foodtimeline.org a coffeeaffection.com
Témata
Recepty k tomuto článku
Mohlo by vás zajímat
Související obsah
Vánoce za starých časů: Když se kapr dělal na černo a místo salátu se jedla pučálka
Říká vám něco kuba, peciválky či šprachanda?… Číst více
Pokud neholdujete kroupám, můžete vánočního kubu uvařit i z jiných obilovin. Poradíme ty nejvhodnější
Jiné obiloviny místo krup mohou být vhodnou náhradou. Většina z nich je výživově velmi hodnotná, podobně jako kroupy. A jsou většinou přirozeně… Číst více
Jak se dělá muzika: Staročeský pokrm byl sladkou tečkou po štědrovečerní večeři
Kde se vzal název muzika? To nikdo neví. Možná se jí tak říká proto, že jíst takový pokrm bylo jako poslouchat hudbu. V jiných oblastech se muzice… Číst více
Jak se v kuchyni zbavit zápachu ze smažení? Pomůžou ocet, skořice nebo aviváž!
Mezi nejnepříjemnější a nejobtížněji… Číst více
Vánoční houbový kuba: Jak se připravuje tento typický staročeský pokrm?
Krajové varianty receptu se mohou mírně lišit, základ však zůstává zpravidla stejný: kroupy a houby – ať už sušené nebo čerstvé. Protože šlo o… Číst více
Černý kuba: Kde vzalo staročeské vánoční jídlo svůj název a jak se vlastně dělá?
Chcete vidět na Štědrý den zlaté prasátko, ale… Číst více
Muzika, šprachanda nebo tomáškový kompot? Uvařte si méně známou staročeskou specialitu
Když dojíme štědrovečerní večeři, většinou se… Číst více
Jak prát utěrky? Místo prášku použijte tabletu do myčky a na aviváž raději zapomeňte!
Přestože papírové utěrky jsou docela praktická… Číst více
Na povrchu křupavý a uvnitř jemně krémový. Takový bude staročeský houbový kuba se správně uvařenými kroupami
Houbový kuba je i v dnešní době tradičním pokrmem… Číst více
Masopust končí, je tu Popeleční středa a s ní čas půstu. Co bychom měli jíst a pít během následujících týdnů? Třeba staročeskou pučálku
Pokud jste si doteď neužili dostatečně koblih,… Číst více
Přečtěte si Zobrazit více
Náš život s celiakií: Upekla jsem mandlový koláč podle receptu Josefa Maršálka. Áňa z něj byla nadšená
Co je nezbytné přidat do velikonoční hlavičky? Jaké maso a bylinky na nádivku použít, aby skvěle chutnala
Arabská káva vás dostane vůní kardamomu i svou silou. Víte, jak ji správně uvařit?
Náhodný recept Zobrazit více
Nejnovější recepty Více
Kuřecí kořeněná stehna pečená na zelenině
Přidáno před 16 hodinami
Makovec za hubičku (z domácí pekárny)
Přidáno před 16 hodinami
Naložené ředkvičky
Přidáno 15. 5. 2024 21:05
Červená čočka s rajčaty a špenátem s masem i bez
Přidáno 15. 5. 2024 07:48
Tarhoňa s mletým masem a zeleninou
Přidáno 14. 5. 2024 12:27
Nudlové těsto z domácí pekárny
Přidáno 14. 5. 2024 10:19
Přečtěte si Zobrazit více
Vídeňská káva Einspänner: Vznikla jako káva pro kočí na zahřátí, výborná je ale i ledová
Bramborové knedlíky plněné uzeným masem: K výraznější chuti uzeného pomůže jeden trik a smažená cibulka jídlo doladí
Znáte aeropress? Je malý, skladný, levný a připravíte v něm kávu v práci i na cestách