Pěstování rajčat na balkoně? Ven až po třech zmrzlých a pak to chce správnou zálivku i každodenní péči, aby byla úroda bohatá

Tři zmrzlí aneb Ledoví muži a úroda

Rajčata obecně patří mezi teplomilnou zeleninu, a obecně se říká, že se mají dávat na venkovní stanoviště až po svátku tří svatých, Pankráce, Serváce a Bonifáce, tedy po 14. květnu. Těmto třem svatým se také říká "tři zmrzlí" nebo "ledoví muži" a váže se k nim i lidová pranostika Svatí Pankráci, Serváci a Bonifáci, vás se bojí všici sedláci.

V období do poloviny května, kdy mají svátek výše uvedení svatí, totiž dříve panovaly ranní mrazíky, které mohly budoucí úrodu poškodit. A ostatně, ani letos to s počasím ještě není žádná sláva. Proto raději sledujte předpovědi, než se rozhodnete vysadit sazeničky na venkovní stanoviště.

Sazeničky také postupně otužujte, větrejte či dávejte ven, na sluníčko však raději postupně, aby se nepopálily listy. 

Keříčkové nebo tyčkové?

Keříčkové nepotřebují oporu, jsou méně vzrůstné a vystačí si i s menší nádobou než tyčková varianta. Vysazovat je samozřejmě možné i v záhoně. Keříčková rajčata mají kratší vegetační dobu a plody se vám objeví dříve než u tyčkové varianty. Rajčata obecně milují slunce, humózní půdy bohaté na živiny a dostatek vláhy. Ven dáváme až v okamžiku, kdy nehrozí mrazíky, které by sazenice poničily. Keříčkové odrůdy na rozdíl od tyčkových nevyštipujeme výhonky v úžlabí listu.

Z kelímku na stanoviště

Nejprve sazeničky před vysazováním dobře zalijte. Nikdy netahejte za rostlinku, lehce vyklepněte do dlaně, aby se co nejméně poškodila. Vysazujeme tak, že do připravené jamky v nádobě dáme uleželý hnůj, kompost, lopatku dřevěného popelu či posekanou trávu.

Taková "podestýlka" zajištuje nejenom živiny, ale poskytne i lehké teplo odspodu. Sazenici do jamky dáme našikmo, části ponořené do země (bez listů) lehce zakoření a vyvine se tak stabilnější kořenový systém. Zahrneme trochou zeminou a dobře zalijeme a teprve až se voda vsákne zahrneme pořádně a přitlačíme. 

Následná péče

Rajčata zaléváme ke kořenům, předcházíme tak vzniku plísňových chorob. A to zejména u keříčkových odrůd, které jsou hodně zahuštěné. Raději vždy více než často a radši ráno než večer, aby namočené části stihly oschnout.

Rajčata se vyplatí zamulčovat, nejen že mulč zamezuje růstu plevele, ale ani se neodpařuje poté tolik vody a nedochází k cákání vody s blátem na rostliny při zálivce nebo při prudkých deštích. Použít se dá sláma či posekaná tráva.

Pokud máte velké nádoby či vyvýšené záhony můžete rajčata zkombinovat třeba s lichořeřišnicí nízkou, nejen že skvěle vypadá a dá se přidat do salátů, tak také umí stahovat na sebe mšice a ulevit tak pěstovaným rostlinám. Vhodným partnerem je také bazalka. Rajské v truhlíkách pravidelně hnojíme, použít můžeme tekutá hnojiva určená pro plodovou zeleninu. Kontrolujeme také pravidelně jejich stav, listy nám hodně napoví. Problémy se, jako ve všem, nejlépe řeší v začátcích. 

Odrůdy zakrslé i ty větší vhodné do nádob

Do malých nádob a prostorů se hodí zakrslé formy rajských, nejznámější jsou odrůdy Bajaja, Vilma, Tiny Tim či Venus, ta má žluté až oranžové plody a najednou se může urodit až 150 rajčátek. Takového odrůdy vyrůstají do výšky kolem 30 cm, Setkat se můžete také s převislou formou, vhodnou i do závěsných květníků, např. odrůda Tom Red či Yellow. 
Keříčková rajčata do jednoho metru mají trochu větší nároky, ovšem ve větších nádobách a při správné péči se jim bude jistě dařit. Poohlédnout se můžete po odrůdě Rentita, Edelrot, Pavlína, velmi rané Latah, středně rané Karla a chuťově i barevně zajímavé Black Zebra. Máte-li k dispozici větší nádoby či kýble a tyčky, spirály či jiné opory můžete se pustit i do sázení tyčkových odrůd. Nevyhnete se v tomto případě vyvazování k opoře a vyštipování výhonů v úžlabí listu.  

Zdroje informací:

Kniha Zelenina na zahrádce, A. Dolejší

Časopis Flóra, Tajemství rajské chuti, 5/2022
Semena.cz