Mléko nahradí maso, psalo se v kuchařkách 50. let. Nechyběly rady na správné dojení a na tvarohový krém dětem místo bonbónů

Potravinová soběstačnost na venkově

Přídělový systém na potraviny byl zachován ještě několik let po válce, a to až do roku 1953. Není divu, že na venkově si lidé udržovali malá políčka, pěstovali si vlastní zeleninu a ovoce a po práci se starali o pár slepic, případně prasátko či krávu.

Mohli si tak alespoň v sezóně dopřát čerstvé vitaminy, přilepšit si domáci zabíjačkou, případně si pochutnávat na mléku od vlastní stračeny.

Mléko nahradí maso?

O potřebě mléka a jeho důležitosti ve výživě se mohly tehdejší hospodyňky dočíst v kuchařkách, které byly koncipovány naučně. První kapitoly byly věnovány zdravé výživě a mléko hrálo prim.

„Svatý Jiří krávám píci dává,“ uvádělo se v publikaci Rok v české kuchyni. „Krávy opravdu se zelenou pící více dojí a mléko je též hodnotnější. A právě mléko, obvykle kravské, je nejcennější složkou venkovské stravy: nejen nahradí maso, nýbrž je dokonce i předčí.“

Jak správně dojit?

Ačkoli venkovští hospodáři a hospodyňky byli zvyklí si krávu nebo kozu běžně podojit, tehdejší kuchařské knihy nabízely jakýsi manuál dojení. Dojička si měla zavázat vlasy čistým šátkem, obléct si čistě vypranou zástěru či pracovní plášť bez rukávů a až po loket si dobře umýt ruce teplolu vodou, mýdlem a kartáčem.

Čistá musela být i kráva, které dojička nejprve důkladně omyla vemeno. Následovaly instrukce na čistotu nádoby na dojení – žádné vyplachování v potoce nebo rybníce, ale pouze v zdravotně nezávadné pitné vodě a na závěr ji pak  vypařit vařící vodou a přiklopit, aby se do ní nenaprášilo.

Přes všechna tato opatření bylo nutné mléko svařit, protože mohlo obsahovat tuberkulózní bacily nebo se do něj mohla dostat nečistota z rukou dojiček nebo z vemene.

Mléko jako základ stravy 

V dobovém tisku a v kuchařkách se zdůrazňovalo, že mléko je vůbec první potravinou mláďat všech savců, tedy i člověka. Na rozdíl o masa dodává dětem vápník, díky němuž mají pevné kosti a zdravé zuby.

Doporučovalo se také dětem za odměnu nedávat bonbóny, ale mléčné nebo tvarohové krémy či dodnes známého nanuka Míša.

Výběr mléčných výrobků byl omezený

K dispozici ovšem bylo především čerstvé mléko. V obchodech byly k dostátní i jogurty, ovšem jen ty se zhruba třídenní trvanlivostí - výroba dnes tak rozšířených a nejen u dětí oblíbených tvarohových krémů byla ještě v plenkách.

První vlaštovkou byl zřejmě Pribináček, který se v přibyslavské mlékárně začal vyrábět v roce 1954 v mnoha příchutích. I ten měl ale krátkou trvanlivost,  což komplikovalo jeho rozvoz a zařadil se mezi nedostatkové zboží. Později proto další mlékárny postupně uváděly na trh podobné tvarohové krémy, jako byl Smetánek, Pacholák či Bobík. A již zmiňovaný nanuk Míša se na pultech objevil až v roce 1962.

Náš tip: Mléko se přidávalo do různých jídel, často také do polévek.Vyzkoušejte špenátovou polévku s mlékem podle následujícího videoreceptu.

Zdroje informací:

M. Úlehlová-Tilschová: Rok v české kuchyni

Dr. Marie Hrubá a František Raboch: Kuchařka naší vesnice

Podnikatel.cz: Pribináček letos slaví 60. narozeniny. Podívejte se, jak se měnil v průběhu času